Proč psychodiagnostika?

Prací v zaměstnání trávíme téměř třetinu produktivního života. Proto by tato část života měla co nejvíce naplňovat naše potřeby, odpovídat našim zájmům a hodnotám a napomáhat k životní spokojenosti. Pracovní činnost, která naplno využívá vrozené a získané předpoklady člověka, je důležitá, jak pro samotného pracovníka z hlediska jeho identity a seberealizace, ale i pro zaměstnavatele. Člověk, který se cítí kompetentně a možná až komfortně ve své pracovní roli, je schopen podávat mnohem vyšší výkon a poskytovat zaměstnavateli maximální užitek. Otázkou je, zda dokážeme predikovat, zda a v jaké míře bude určitá pracovní pozice a role vyhovovat vrozeným a získaným předpokladům konkrétního člověka. Naše zkušenost ukazuje, že jen těžko to můžeme předem říci se stoprocentní jistotou. Pokud však použijeme vhodné psychodiagnostické nástroje, poskytnou nám mnohem větší jistotu, než kdybychom rozhodovali jen na základě běžné znalosti, rozhovoru apod.  

To je také důvod, proč používáme cíleně vybranou sadu psychodiagnostických nástrojů, které s vysokou pravděpodobností umožňují říci, zda testovaná osoba uspěje v zastávané nebo plánované pozici a zda bude umět čelit rizikům a obtížným situacím, které jsou s danou pozicí a rolí spojeny. Správné rozpoznání osobních vlastností a profesních schopností je nejdůležitějším počinem na začátku kariéry. Všechny další profesně rozvojové aktivity se od tohoto kroku odvíjejí. Našim klientům proto při výběru nových lidí a při hledání vhodných typů z řad stávajících pracovníků doporučujeme využít sadu osvědčených a vyzkoušených diagnostických nástrojů - SPT (Smarter Psychodiagnostic Tools)

Jak na to jdeme?

• Tým psychologů a sociologů společnosti SMARTER, který SPT připravil, si je vědom, že psychodiagnostika je výborným podpůrným nástrojem pro poznání osobnostních předpokladů. Slůvko „podpůrným“ je použito záměrně. Nespoléháme jen na testy a dotazníky, víme, že nejsou všemocné. Možnost zkreslení a nahodilosti výsledků je značná. Nejde jen o to, že jsou ovlivněny momentální situací diagnostikované osoby, ale i dalšími okolnostmi. Nejčastěji se setkáváme s tím, že pokud má testovaný člověk motivaci ukázat se v „lepším“ světle, není pro něj velkým problémem se stylizovat do výpovědí, o kterých předpokládá, že jsou pro danou pozici nejvíce žádoucí. I když se testy „brání“ různými typy „lži skóre“ a zastřenými projektivními otázkami, nebývá těžké je „přelstít“.
• Proto se snažíme používat psychodiagnostické testy, vždy společně s praktickými zkouškami chování - „behaviorálními simulacemi“, které ověřují osobnostní vlastnosti a schopnosti zpravidla v simulovaném situačním prostředí. Proto „na míru“ profesní pozici či roli připravujeme týmové simulace, rolové hry a případové studie, které nám ověří a potvrdí věrohodnost a využitelnost výsledků testů.
• Pro získání objektivních výsledků používáme i projektivní psychodiagnostické metody.  Tyto metody konfrontují jedince s podnětovou situací, která je značně neurčitá. Proto odhalit, co se po mě vlastně chce a nebo co je „správně", je u těchto metod podstatně složitější a respondentovi omezuje (nikoliv zcela vylučuje) možnost stylizace. Základ projektivních technik spočívá v tom, že zadání u zkoumané osoby vyvolává různé reakce, kterými tato osoba vyjadřuje dojmy ze svého osobního světa a vlastní osobnosti. Kvalitní verbální projektivní metodou jsou například „Nedokončené věty“.  Tato metoda funguje tak, že vyšetřovaná osoba má napsat první myšlenku, která ji napadne. Mohou se zde objevit věty jako: „Vždycky jsem chtěl..., Nemám rád lidi, kteří...“ apod. Tento test se obvykle používá jako doplňková metoda, která má odhalit případné rozpory s předchozími výsledky.
• Využíváme i kresebné, grafické testy jako je například „Kresba stromu“ nebo „Kresba postavy“. Bohužel používání těchto testů je ztíženo jejich profanací. Mezi lidmi kolují „zaručené rady“, jak správně strom či postavu nakreslit. Proto častěji využíváme grafologický rozbor písma, který je při profesionálním užití velmi spolehlivým nástrojem. Velkou důvěru v nás naopak nevzbuzují testy, kdy se k diagnostikování osobních vlastností používá preference barev. Domníváme se, že barevná preference je silně situačně podmíněna nebo je ovlivněna danou kulturou, ve které testovaný jedinec žije.

Preferujeme on-line psychodiagnostické metody, zejména ty, které používáme jako pre - testy před assessment nebo development centry. Ušetříme tak čas, který můžeme věnovat metodám, které vyžadují osobní účast a skupinovou interakci (simulace ověřující schopnost sebeprosazení ve skupině, předpoklady pro sdílení informací v týmu, schopnosti kooperace vedoucí k týmové synergii apod.)

• Příkladem používaných on-line testů může být typologie SPTI (Smarter Personality Type Indicators), která pracuje s analytickým, pragmatickým, sociabilní a extrovertním typem osobnosti. Jiným příkladem je test stylů vedení, který ukazuje, nakolik při vedení daná osoba využívá „tlak“, nebo naopak „táhne“ lidi za sebou tím, že dává vzor, podporuje je a vytváří jim podmínky pro práci.  
• Snažíme se sami vytvářet nebo nakupovat jen takové psychodiagnostické nástroje, které mají „optimální rozsah“. Jsme si vědomi skutečnosti, že pokud je například test či dotazník příliš jednoduchý a nejsou např. využity kontrolní, komplementární či „křížové“ otázky, nemůže mít velkou výpovědní hodnotu. Naopak pokud pracuje s 200 a více položkami - otázkami, ne vždy a všem  testovaným osobám stačí do konce testu síly a chuť na objektivní vyplňování. Naše zkušenost ukazuje prudký nárůst nepozornosti a chybovosti.
• Používáme vždy minimálně dvě metody pro ověření každé posuzované vlastnosti nebo schopnosti. Toto pravidlo je důležité zejména u výkonových testů (intelekt, práce pod tlakem, schopnost udržet pozornost apod.). V těchto případech stres, který testovaná osoba zažívá, může zapůsobit natolik, že nedokáže podat svůj obvyklý výkon. V druhé zkoušce může ale uspět a pro nás je to signál, že úroveň schopností je na dobré úrovni, ale pro další rozvoj mu musíme například doporučit trénink stres managementu.
• Nesnažíme se využívat jen vlastní nástroje, využíváme i osvědčené testy a dotazníky, které jsou rozšířené a často u klientů známé a oblíbené. Z tohoto důvodu pracujeme například s  Hoganovými testy osobnosti, které mají široké využití zejména v personalistice. Dají se využít v situacích, kdy je zapotřebí jedince komplexněji poznat a porovnat s ostatními.

• Využíváme i testy speciálních znalostí (komunikačních, prezentačních, manažerských, obchodních, ekonomických, lektorských apod.), které jsou součástí nejen psycho- a socio- diagnostických šetření, ale nacházejí využití i v rámci přípravy na budoucí rozvojové programy (tréninky, koučování).

Naše pravidla „hry“

Psychodiagnostický přístup společnosti SMARTER se řídí třemi principy:

1. Hlavním principem, je, že každý závěr vůči každému testovanému a z hlediska každého indikovaného znaku osobnosti, se opírá minimálně o dvě vzájemně se doplňující metody či techniky. Poznatky z testů kombinujeme s poznatky, které získáváme řízeným pozorováním, analýzou dokumentů apod.
2. V Maximálně možné míře hrajeme vůči testovaným osobám „hru s otevřenými kartami“. Vysvětlujeme smysl a cíl daného testu či simulace. Zbytečně nestresujeme, nefrustrujeme a nenavozujeme nereálnou atmosféru.
3. Psychodiagnostiku realizují psychologicky a sociologicky graduovaní lidé, kteří plně chápou danou „provozní“ realitu a specifické podmínky u daného klienta. Kromě „universálně“ využitelných testů nasazujeme i simulace, které odpovídají reálným budoucím situacím v dané pozici a vyžadují nejen teoretické znalosti, ale i praktické dovednosti řešení úkolu.

A na závěr to podstatné: nejsme jasnovidci a psychodiagnostiku neprezentujeme jako „světlo boží“. Základem je zdravý rozum a zkušenost personalisty, manažera či podnikatele, který vybírá lidi a řídí jejich profesně osobnostní rozvoj. Psychodiagnostika je dobrým rádcem tomu, kdo používá vlastní rozum a úsudek a naopak falešným hráčem pro toho, kdo se jí chce zcela „zaštítit a pojistit“.